Na všechno se vztahují autorská práva! Nekopírovat!

Smrt a andělé

2. prosince 2015 v 17:46 | Katie |  Smutné
Jsi můj největší sen,
jen pro tebe chci tu zůstat jen.
Povolána dávnou sílou,
a vzpomínkou nemilou.

Povolána tam někam ke světlu musím jít,
škoda, že bez tebe musím jít.
Proč tak zrádný osud je,
vždycky nás někde dožene.

Já mohla těch šest měsíců pořád s tebou být,
promiň, ale musíš mi to odpustit.
Nebyla jsem dokonalá mám i kamarády,
nevím proč si mě obvinil z té zrady.

Nakonec cesta vzhůru mě neminula,
avšak já ti odpustila.
Však víš co jsi pro mě znamenal,
bohužel si mě k sobě pán zavolal.

Nemůžu tu s tebou být,
zkus mi někdy odpustit.
Tolik jsem to ublížila,
snad víš, že jsem to tak nemyslela.

Já žiju si teď tady, nový život mám,
snad jednou budeš se mnou tady, přijdeš sem k nám.
Budu tě celou dobu strážit,
nikdo ti nesmí ublížit.

Jsem tvůj strážný anděl nyní,
lepší člověk než ty není.
Proto za mě neplakej,
netrp za mě život dál si užívej.

 

Ve stínu

2. prosince 2015 v 17:38 | Katie |  Zamilované
Prochází se lesem měsíček svítí ,
lesní vílou touží býti.
Jezírko tmavé svou píseň zpívá,
velkýma očima každý stín se dívá.

Ve stínu on krásnou dívku pozoruje,
a ona nad krajinou medituje.
On pozoruje její ladné vnady,
a přemýšlí proč schovává se tady.

Ona je nádherná bělostná pleť,plavé vlasy,
chlapec tu zamyšleně stojí pročpak asi?
Už dlouho ji miluje oslovit se jí bojí,
dívka se od něj vzdaluje on dál ve stínu stojí.

Dívka jen tak pasekou jde,
stříbřitá luna ji pozoruje.
Dívka bosa prochází se po pasece.
nádhernou kytici v rukou nese.

Chlapec ji sleduje má ji rád,
chtěl by se její bledé pleti dotýkat.
Jak moc by chtěl líbat její rty,
a hluboký pohled do očí.

Jak moc by ji chtěl své city vyznat,
a básní lásky ji obdiv dát.
Přál by si s ní trávit den,
ona bude jeho sen.

Vítr fouká všude tma, ona si píseň tiše brouká,
a chlapec sní: "Kéž by byla má.









Žhavé

27. srpna 2015 v 19:13 | Katie |  Zamilované
Tak to dopadá, když je v noci nuda a já myslím na miláčka.

Láska moje jediná,
tak nekonečná a nevinná.
Snad víš dotknul ses mého srdce,
rozbušíš ho vždycky prudce.
Dlouho jsme se neviděli,
proč jen nejsi více smělí.
Stýská se mi ani nevíš jak,
nevím co dnes a co bude pak.
Každý den mé myšlenky zalétnou k tobě,
myslím na tebe v každé roční době.
Hlavně, když jdu spát,
nemá mě, kdo hřát.
Nechci s tebou jenom spát,
chci s tebou taky ráno vstát.
Potřebuju, aby si mě v noci hřál,
tvoje tělo potřebuju dál.
Pohlaď mě na zádech a taky na čele,
ledové chvění zamrazí mě na těle.
Polibky tvoje jsou tolik žhavé,
já chci vzrušení pravé.
Tvé rty přisají se k těm mým,
co bude následovat to už dávno vím.
Líbáš a hladíš moje tělo,
které by tě chtělo.
Je to jako sen,
když propojeni spolu jsme jen.
Jedna duše, jedno tělo,
tuhle rozkoš to chtělo.
Potom nastane ta chvíle uspokojení,
žádný lepší pocit není.
Nakonec vedle mě spokojeně oči zavíráš,
a v mém objetí pomalu usínáš.
Doufám, že sny o nás se ti budou zdát,
je krásné moci tě milovat.
Chci s tebou zažít další něžnou noc,
miluji tě ani nevíš jak moc.
 


Terka a Amulet

27. srpna 2015 v 18:22 | Katie |  Na přání
Utíkej z větrem o závod ,
Terezce to přijde vhod.
Miluje, když z větrem letíš,
a dál o ničem nevíš.

Rychlý cval lék na všechny starosti,
utíkej dál tou svojí rychlostí.
Jsi můj nejlepší koňský kamarád,
jen s tebou může ten svět za něco stát.

Letíme dál tou tvojí rychlostí,
pod tvými kopyty běžíme po listí.
Jen ty jsi můj největší sen,
potěšíš mě každý den.

Jak se snažíš porozumět myšlenkám mým,
jsi mým zlatem jediným.
Ať je léto nebo mrazy,
učím se tvůj koňský jazyk.

A když je mi smutno maličko,
ty máš veliké srdíčko.
Na rameno mi hlavu položíš,
ty mě vždycky potěšíš.

A když zlobíš maličko,
nedostaneš jablíčko.
Ale ty moc nezlobíš,
miluji tě snad to víš.

Na tvém hřbetě nejšťastnější jsem,
občas bez sedla se projedem.
Po louce to prosvištíme,
kam máme jet dávno víme.

Budeme spolu celičký den,
než slunce zapadne jen.
Západ slunce si vychutnáme,
každý ví jak moc se rádi máme.

Jsi můj milý kamarád,
svou lásku můžu ti dát.
Bez tebe nudný den,
s tebou raduji se jen.

Miluji tě víc než svět,

jsi prostě můj Amulet.


English my first poem

27. srpna 2015 v 18:19 | Katie |  V jiném jazyce
Love is easy,love is smile
I love you more then my life.
Love is sad, heart is red,
i often cry in my bed.
Sometimes my heart aches,
and love has different shades
In the dark night thinking of you,
one word left in my heart love you.
I love your velvet lips
i want only one kiss.
I love you every day
please just with me stay.
I have about you dream at night,
You alone are the best man in my life.
Let me just give you my love,
We can put bubbles into my bath.
Love is hard and crazy,
sometimes we are lazy.
I wish you good night,

and you stay by my side.

Moje láska

24. května 2015 v 19:30 | Katie |  Zamilované
Jdu cestou lesní utíkám,
jen já vím kam.
Utíkám jen za tebou,
potřebuji lásku tvou.

Utíkám za tebou lásko má,
budeme spolu jen mi dva.
Miluji jen tebe lásko má,
navždy budu jenom tvá.

Po lese spolu půjdeme,
ke studánce si sedneme.
Budeme si příběhy vyprávět,
a spolu poznávat svět.

Po chvíli do tvých očí se podívám,
do hluboké studny se propadám.
V tvých očích vidím celý svět,
toužím se do nich dívat dalších sto let.

Po mém malém zamyšlení,
cítím v těle zamrazení.
Ty něžně mě hladíš po zádech,
já na tváři cítím tvůj dech.

Potom tvé rty ochutnat smím,
že tě moc miluji stále to vím.
Do tvých rtů se žíznivě vpíjím,
nad ničím už nepřemýšlím.

Ten polibek tak hluboký jest,
že zapomeneme na celý svět.
Stále mě objímáš nejsi už sám,
potom mi šeptáš, že rád mě máš.

Miluju ty tvoje slova,
zopakuj je potom znova.
Já ti věřím v každé větě,
jsi to nejhezčí na světě.




Krize

24. května 2015 v 19:29 | Katie |  Smutné
Krize
Proč se mi vzdaluješ,
proč nejsme blíž?
Proč vše kritizuješ,
když víš, že tím ublížíš?

Proč nemůžu se na tebe spolehnout,
když náladu máš naštvanou?
Proč nemůžeš mě vyslechnout,
když potřebuju pomoc tvou?

Navždy tu budu pro tebe,
buď tu prosím pro mě.
Občas se něco nevede,
v každé roční době.

Řekni, že mě stále miluješ,
i když složité to je.
Občas mě i potřebuješ,
přiznej si to tak to je.

Nebuď už na mě prosím zlí,
vím, že je toho moc.
Ach, ať mě tvé rty políbí,
občas potřebuju pomoc.

Myslím, že nebudu lhát,

někdy je těžké milovat.

Ještě jednou

19. listopadu 2014 v 19:05 | Katie |  Smutné
Kdyby jsi mi ještě jednou šanci dal,
ten příběh by za to stál.
Byl by to jen příběh lásky,
bez stresu a bez nadsázky.

Kdyby jsi jen přišel a řekl mám tě rád,
a, že chceš po mém boku stál.
Poslední šanci, kdyby jsi mi dal,
třeba by jsi nelitoval.

Není tu lehké jen tak stál,
není lehké milovat.
Ale já věřím očím tvům,
snad dostane můj svět rým.

Proč?

17. listopadu 2014 v 21:18 | Katie |  Smutné
Proč jsi to jenom udělal?,
mě zbyl tu jenom žal.
Ze dne na den odešel jsi pryč,
mě to tolik zklamalo nechci už nic.

V slzách se topím,
co bude dál nevím.
Pouze s tebou můj život smysl měl,
proč jsi to jenom takhle chtěl?

Asi 2 roky pro tebe neznamenaly nic,
budu tě milovat navždy musím ti to říct.
Chybí mi tvůj úsměv a povzbuzení,
bez tebe to ono není.

Chybí mi tvoje duše, tvoje slova,
nedokážu začít znova.
Toužím po polibcích tvých,
hodně tě miluji je to hřích?

Tolik jsme toho prožili,
když jsme se seznámili.
S tebou jsem ráda tančila,
i těžké chvíle prožila.

Ty jsi změnil život můj,
neodcházej chvíli stůj.
O mě pouze ty všechno víš,
doufám, že teď přemýšlíš.

Komu teď budu všechno povídat,
život mě prostě nemá rád.
Vzpomínám na všechny výlety stebou,
na zážitky, které v mém životě vedou.

Vždycky jsi mi pomohl, když jsem smutná byla,
nebo jak tenkrát na plese jsem tě oslnila.
Nesmířím se s tím, že konec je,
budu ta která bojuje.

Ty jsi při mě vždycky stál,
proč jsi ty chvíle všechny vzal?
Nejde to všechno vymazat,
vím, že je těžké milovat

Smutné

17. listopadu 2014 v 20:55 | Katie |  Smutné
Na okně mi svítí svíčika,
venku sedí osamělá kočička.
Přemýšlím, kdepak tě mám,
ty jsi asi radši sám.

Venku je hluboká noc,
myslím na tebe moc.
Zase sny o tobě se mi zdají,
myšlenky mě napadají.

Na to jak jsme spolu byli,
všechno spolu vyřešili.
Jenže teď mě bolí srdce,
zůstaň se mnou lásko přece.

Kolem mě všude ticho, tma,
jsem tu jenom sama já.
Jen plamínek svíčky oči tvé mi připomíná,
když vzpomenu si na tvůj polibek tak svíčka pohasíná.

Chci ještě zrnko naděje,
že úsměv tvůj mě ještě zahřeje.
A tak jen polykám neprolité slzy,
promiň, strašně mě to všechno mrzí.

Je černá noc nechce se mi spát,
snad víš, jak je těžké milovat.

Kam dál