Na všechno se vztahují autorská práva! Nekopírovat!

Prosinec 2015

Smrt a andělé

2. prosince 2015 v 17:46 | Katie |  Smutné
Jsi můj největší sen,
jen pro tebe chci tu zůstat jen.
Povolána dávnou sílou,
a vzpomínkou nemilou.

Povolána tam někam ke světlu musím jít,
škoda, že bez tebe musím jít.
Proč tak zrádný osud je,
vždycky nás někde dožene.

Já mohla těch šest měsíců pořád s tebou být,
promiň, ale musíš mi to odpustit.
Nebyla jsem dokonalá mám i kamarády,
nevím proč si mě obvinil z té zrady.

Nakonec cesta vzhůru mě neminula,
avšak já ti odpustila.
Však víš co jsi pro mě znamenal,
bohužel si mě k sobě pán zavolal.

Nemůžu tu s tebou být,
zkus mi někdy odpustit.
Tolik jsem to ublížila,
snad víš, že jsem to tak nemyslela.

Já žiju si teď tady, nový život mám,
snad jednou budeš se mnou tady, přijdeš sem k nám.
Budu tě celou dobu strážit,
nikdo ti nesmí ublížit.

Jsem tvůj strážný anděl nyní,
lepší člověk než ty není.
Proto za mě neplakej,
netrp za mě život dál si užívej.


Ve stínu

2. prosince 2015 v 17:38 | Katie |  Zamilované
Prochází se lesem měsíček svítí ,
lesní vílou touží býti.
Jezírko tmavé svou píseň zpívá,
velkýma očima každý stín se dívá.

Ve stínu on krásnou dívku pozoruje,
a ona nad krajinou medituje.
On pozoruje její ladné vnady,
a přemýšlí proč schovává se tady.

Ona je nádherná bělostná pleť,plavé vlasy,
chlapec tu zamyšleně stojí pročpak asi?
Už dlouho ji miluje oslovit se jí bojí,
dívka se od něj vzdaluje on dál ve stínu stojí.

Dívka jen tak pasekou jde,
stříbřitá luna ji pozoruje.
Dívka bosa prochází se po pasece.
nádhernou kytici v rukou nese.

Chlapec ji sleduje má ji rád,
chtěl by se její bledé pleti dotýkat.
Jak moc by chtěl líbat její rty,
a hluboký pohled do očí.

Jak moc by ji chtěl své city vyznat,
a básní lásky ji obdiv dát.
Přál by si s ní trávit den,
ona bude jeho sen.

Vítr fouká všude tma, ona si píseň tiše brouká,
a chlapec sní: "Kéž by byla má.